Lucie a Mikuláš z kouzelné čtvrti

Lucie a Mikuláš z kouzelné čvrti

čarodějnická fantazy vánoční pohádka pro celou rodinu

ENGLISH VERSION

Námět a scénář:

Otakáro Maria Schmidt

Režie:

Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková

Hlavní kamera:

Marek Jícha, AČK

O filmu:

Celovečerní hraný film - pro kina a Českou televizi. Televizní premiéra na Vánoce 2024 v České televizi.

Žánr:

Čarodějnická fantasy pohádka pro celou rodinu, ze současnosti, s využitím ilustračního materiálu malíře Pavla Čecha a jeho geniálního zpracování tajemných čtvrtí, evokujících legendární Stínadla.

Distribuce:

Kinodistribuce (v jednání BIOSCOP)

Digitální distribuce Jan Rubeš – ředitel video a VOD distribuce. AQS, a.s. / Magic Box

Zahraniční distribuce:

Goya Producciones - Andrés Garrigó - Director - Madrid - Spain

Stopáž:

délka filmu cca 90 minut

Producenti:

JesuPrague Film – Jan Mrzena, Otakáro Maria Schmidt, Lampafilm – Marek Jícha, AČK

Koprodukce:

Tomáš Magnusek, Česká televize.

Působnost:

Česko, Slovensko, Polsko, Itálie, Španělsko (Goya Producciones)

Realizace a premiéra:

2023 - 2024: natáčení

2024: střih, postprodukce

předpremiéra v kinech: červenec – letní kina - 2024

premiéra v kinech: září 2024

premiéra v České televizi: Vánoce 2024 (2025)

Tvůrci:

Námět a scénář: Otakáro Maria Schmidt

Spolupráce na scénáři: Jana Kristina Studničková, Marek Jícha

Lokace, casting:

Otakáro Maria Schmidt, Jana Kristina Studničková, Marek Jícha

Dramaturgie:

Jiřina Budíková ČT, Jana Kristina Studničková

Režie:

Otakáro Maria Schmidt, Jana Kristina Studničková

Hlavní kamera:

Marek Jícha, AČK

2. kamera:

Otakáro Maria Schmidt

Střih a hudební režie:

Jana Kristina Studničková

Střihová supervize:

Alois Fišárek

Výtvarná koncepce:

Otakáro Maria Schmidt, Marek Jícha, Jana Kristina Studničková

Zvukový mix:

Ladislav Greiner

Hudba:

Hudební banka, Zdeněk Pololáník, Petr Kolář-varhany

Architekt:

Petr Pištěk

HERCI:

Martin Dejdar

Jan Šťastný

Tomáš Magnusek

Radim Fiala

Boleslav Polívka

Aleš Juchelka

Veronika Žilková

Jana Kristina Studničková

Jiří Ployhar

Otakáro Maria Schmidt

a další...

Autoři:

Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková spolupracují již přes 20 let.

Natočili společně přes 500 hraných dokumentárních filmů, dokumentárních portrétů, zábavných pořadů, talkshow a několik hraných filmů.

Jsou známí především jako tvůrci velkých polohraných historických dokumentárních filmů, které mapují historické souvislosti v dějinách Evropy.

Jejich filmy prokazují významnou poetičnost vyprávění, nezaměnitelný režijní styl, který umožňuje obrazově a zábavně předávat své silné sdělení.

Společně mají díky výjimečné imaginaci ojedinělou schopnost vyprávět poutavými obrazy důležité myšlenky a situace.

Ceny:

Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková jsou držiteli mnoha ocenění. K nejvýznamnějším patří nominace za film Pražské Jezulátko na evropskou cenu Per Artem ad Deum (první Češi), umístili se hned za legendárním Ennio Morricone. Filmy jsou do španělsky mluvících zemí šířeny madridskou společností Goya Producciones.

Otakáro M. Schmidt natočil svůj první celovečerní hraný film v roce 1999. Je to dnes již kultovní Eliška má ráda divočinu – film tehdy získal Českého lva a obdržel další tři nominace. Společně pak natočili v roce 2009 zajímavý TV film Herbert v ringu.

V roce 2018 měl premiéru celovečerní distribuční film Alenka v zemi zázraků.

Autorská a režisérská dvojice – Schmidt/Studničková získali Krameriovu cenu (novinářskou cenu Asociace nezávislých médií) za televizní publicistiku.

Filmy České televize z dílny Otakáro Schmidt/Jana Studničková vyšly ve španělské filmové společnosti Goya Producciones (Serie Historia) pro celý svět.

Film Alenka v zemi zázraků byl v roce 2019 nominován na cenu:

Prestižní profesní Cena Asociace českých kameramanů za nejlepší kameramanské filmové dílo roku 2018.

Film je přeložen do španělštiny, angličtiny, italštiny a ruštiny.

Česká televize:

Film byl úspěšně vysílán v České televizi ve svátečním vysílacím čase na Vánoce 2019.

Madrid – Goya Producciones:

O film projevila zájem španělská filmová společnost z Madridu GOYA PRODUCCIONES, která šíří naše filmy nejen do Latinské Ameriky a španělsky mluvícího světa, ale také do Severní Ameriky a dalo by se říci do celého světa.

USA-Chicago, Ekvádor, Peru-Lima:

Autoři byli pozváni do Chicaga v USA na prezentaci svých filmů.

Film Alenka v zemi zázraků se promítal v Ekvádoru k propagačním a nekomerčním účelům v rámci týdne prezentace ČR a v říjnu 2018 naše ČR velvyslanectví dalo film na festival EU do Peru (Lima), kde sklidil velký úspěch.

Itálie – Miláno:

11.5. 2019 v italském Miláně prezentoval Spolek krajanů a přátel ČR – Milán,

při velvyslanectví pro česko-italskou komunitu

Německo:

Film Alenka v zemi zázraků byl vybrán do finále své kategorie 15. ročníku mezinárodního filmového festivalu CEVMA v Německu (Burbach). Jedná se o festival pořádaný od roku 1990 asociací CEVMA (Christian European Visual Media Association), jejíž členové jsou křesťané profesně působící v oblasti filmu, televize, grafických věd a nových médií.

Knihy:

Filmy vychází knižně a bude tomu tak rovněž i pro film Lucie z kouzelné čtvrti.

Noticka:

6 čarodějů pod vlivem sedmého, hlavního Mistra a jeho pohůnka Kocourka; 7 cest za sedmero zázračnými místy, kde se nalézá sedmero léčivých věcí nebo schopností, které čaroděje postupně osvobodí a obrátí k dobrému. Ti pak, jeden po druhém, dovedou odhalit dalšího zakletého nešťastníka a určí pohádkovou řetězovou reakcí další cestu za zázračným místem.

A navíc se tímto předmětem nebo schopností, přivezených z těchto Luciiných poutí, dá nalézt cosi zázračného přímo ve Stínadlech, což pomůže jako duchovní zbraň k dalšímu pátrání, ale také k postupnému uzdravování zakletého, a ve zvonici kostela Mistrem ohrožovaného, Varhaníka, který tak získává postupně důležité ochranné až svaté předměty.

Osvobození ďáblovi pohůnci se přidávají na stranu Lucinky a pomáhají jí ve výsledném souboji s původcem všeho zla, s černokněžníkem Mistrem a jeho až biblickými ďábelskými schopnostmi.

Námět a explikace:

Celovečerní (pro kina a Českou televizi) čarodějnická fantasy pohádka pro celou rodinu, ze současnosti, s využitím ilustračního materiálu malíře Pavla Čecha a jeho geniálního zpracování tajemných čtvrtí, evokujících legendární Stínadla.

Hlavní postavou našeho příběhu je Lucie, zvídavá dívenka, která je často zasněná, ale dovede být také velmi rozjívená a humorná, až vtipně ironická a přidrzlá, ale vždy roztomilá. Věkově i se svým kamarádem Mikulášem je na hranici dětství a dospělosti, tedy v rozpuku začínající nevyzpytatelné

puberty. Chodí za Varhaníkem do kostela Svatého Ducha v tajemné až strašidelné čtvrti, které můžeme říkat romanticky Stínadla. Ve Stínadlech se ale za rok, kdy zde byla naposled, něco změnilo. Tato strašidelná čtvrť plná zákoutí a křivolakých uliček, je něčím nyní jakoby zakletá. Zestárla a ztemněla i duchovně. Lidé přestali chodit v neděli do kostela a místo toho se začali zajímat o různé čarodějné praktiky. A tudíž z toho vyplynul nárůst falešných šamanů všeho druhu, kteří z této atmosféry začali profitovat. Jakoby postihla tuto část města jakási duchovní nemoc, nad kterou má moc černý Mistr, připomínající biblickou postavu, známou z apokryfů apoštola Petra. Svatý Petr měl se Šimonem Mágem své zkušenosti, a protože Šimon hereticky ovlivňoval svými kouzly obecný lid a odváděl jej od pravé víry k šarlatánství a pověrám, musel Petr zakročit a zlikvidovat jej. Tyto apokryfy se skrývají kdesi ve zvonici kostela Svatého Ducha v centru Stínadel a jejich nalezením se dotvoří pověstná mozaika odčarování Stínadel. Ústřední kostel Svatého Ducha je ale nyní zpustlý. Ve Stínadlech působí temné síly personifikované do čarodějnic, kartářek, falešných proroků, šamanů a pochybných věštců a léčitelů. Jejich šest hlavních představitelů je třeba obelstít, oklamat a překonat a Stínadla uzdravit a vlastně i je samotné osvobodit ze zajetí vydírání i ze zakletí černého Mistra, a to pomocí jeho vlastní zbraně, lstí. Analogicky k apokryfům svatého Petra je nutné nakonec překonat a zneškodnit i tohoto samotného stínadelského Mistra, mefistofelského našeptávače zlomyslností a podlostí. Osvobození a obrácení šarlatáni budou pak Lucii a Mikulášovi pomáhat a vrátí se ke svým původním posláním. Do té doby jim však lidé ve své duchovní slepotě věří, a ještě jim za to platí.

K této duchovní proměně je však potřeba, aby se Lucie vydala do světa, ale i do hloubi labyrintu Stínadel, na sedmero cest a poutí, na místa spojená se zázraky a přinesla sedmero zázračných předmětů nebo schopností, jako zbraní proti oněm Mistrovým pomocníkům, jejichž zpacifikováním a obrácením k dobru od nich získá informace o sedmero úkrytech předmětů s nadpozemským vyzařováním. Ty také pomohou k postupnému

uzdravování zakletého a, ve zvonici kostela Mistrem ohrožovaného, Varhaníka a kostelníka v jedné osobě, který tak zároveň získává potřebné svaté předměty k uskutečnění Vánoční mše. Lucie tím navíc obdrží jakýsi ochranný rytířský štít před zlem a s důvtipem a chytrostí, a s pomocí kamaráda Mikuláše, se může postavit poslednímu a hlavnímu nepříteli, onomu výše jmenovanému čaroději s biblickými vlastnostmi létání, novodobému Šimonovi Mágovi. Tím, že přijde postupným osvobozováním o své zakleté lidi nebo vydíratelné slouhy, budou démonický ovladatel Černý Mistr, a s ním i jeho zlomyslný tovaryš a pohůnek Kocourek, snadněji přemožitelní.

Je nutno poznamenat, kdo to ta plastická postava Mistra historicky vlastně je. Vede hovory se svým pohůnkem Kocourkem, který je jeho učedníkem, podobně jako ve světové literatuře (Rady zkušeného ďábla - C. S. Lewis) zkušený pekelný úředník Zmarchrob a jeho synovec Tasemník, který se teprve učí, jak svádět člověka („pacienta“) ke hříchu a zajistit mu tak věčné zavržení. Mistr vykresluje sklony a slabosti člověka, jakož i důsledky, kam mohou vést. Dále pak se projevuje podobně jako kouzelník a čaroděj - ďábelský Woland, známý ze světového románu Mistr a Markétka od Bulgakova.

A také Lucie se nejmenuje jen tak náhodně. Její patronkou je svatá Lucie, přeloženo Světlana, ta, která ze tmy vidí světlo a je ochránkyní proti čarodějům. Lucie - světlo proti Luciferovi – Světlonošovi. Lucie za světlem putuje, světlo objevuje, světlem léčí a světlo nosí v sobě, ve své duši a ve svém srdci.

Po celou dobu našeho pohádkového příběhu jim onen Varhaník pomáhá hudbou. Je u varhan před Mistrem sice chráněn svatými texty a kalichem jako svatým grálem, ale Mistrovou kartářkou Jeremiáškou byl před tím očarován lektvarem na zapomnění a neví, kde svaté texty ukryl, a proto také nemůže ze zvonice odejít, aby mu je Mistr neukradl a nezneužil je. Drží se tedy vzájemně v šachu. Lucie kromě

jiných věcí, které přiveze ze světa, přinese také ze stínadelské zahrady zázračnou mariánskou vodu, aby se Varhaníkovi paměť vrátila. Nakonec s Mikulášem v kostelní zvonici na půdě svaté apokryfní texty, o největších tajemstvích světa, naleznou a nastává závěrečný souboj. Varhaník rozezvučí apokalyptickými akordy varhany a Mistr se pod silou nebeské hudby zřítí a roztříští jako zmrzlá socha na tisíce skleněných kuliček - zmrzlých slz, které se rozletí jako havrani okny kostela ven. Černokněžník Mistr se po krátké době znovu zcelí, ale má zlomenou nohu a s ní je nalomena i jeho moc. Prokletí Stínadel bude zrušeno, město se uzdraví z duchovní NEmoci, ze zakletí a temnoty, která jej sužovala a s ním se uzdraví i Varhaník. Mistr s Kocourkem sice dále působí, ale již jen na vlastní pěst, co je jim shůry dovoleno. Lucinka se bude moci vrátit ke svému dalekohledu ve svém domácím pokojíku, podívat se do nedaleké budoucnosti a symbolicky tak odejít s Mikulášem do dospělosti.

Je třeba také dodat, že celou dobu se Lucii v její bujaré fantazii zjevuje legendární svatý František z Assisi, kterého Lucie potkala na cestě do italské La Verny a který se stává jejím průvodcem a ochráncem. Dalším důležitým prvkem nebo spíše živlem je voda, která ve svých různých podobách pomáhá osvobodit lidi i Stínadla. Je to zlatá kapka padající z lucerny na Lucinčinu dlaň cestou do nitra Stínadel, předznamenávající stigmata na rukou svatého Františka, je to slza ronící se na ikoně na obraze hořícího Srdce Panny Marie; kapka barvy, která přemaluje dekadentní obrazy; vločka zamrzlá na okně vedoucímu do jiného světa; zázračná mariánská živá voda, která vrací paměť, uzdravuje a léčí nebo voda mrtvá na čaj jako lektvar, která uspává a zabíjí; je to rosící se kapka na svaté relikvii, uzdravující duchovně; kapka mučednické krve na trnu z Kristovy trnové koruny, nalezené za úplňku na kostelních schodech; kuličky ledu jako zmrzlé slzy, zbylé po černokněžníkovi; víno proměněné v krev Kristovu při eucharistii; paprsky zářící vody na korunce Jezulátka; kapky jako tóny varhanní hudby padající z nebes; a konečně kapka jako Lucinčina slza.

Ale zpět na začátek našeho pohádkového příběhu. Nejdříve je třeba zpacifikovat dekadentní malířku, která maluje nepřirozené a zvrácené obrazy. První úkol a výlet znamená: jet na byzantský východ a přivézt zázračnou plačící ikonu Panny Marie s hořícím srdcem, tu ji předat a události dostanou rychlý řetězový spád. Pomáhá jí bývalý ministrant, asi tak v Lucinčiném věku, na prahu puberty, již výše zmíněný Mikuláš, který se potuluje po Stínadlech a vše bedlivě pozoruje.

S Lucinkou se potká u Varhaníka v kostele a dalekohledem spolu nahlíží z ochozu nad městem do rozsvícených oken jednotlivých Mistrových pomocníků a pozorují jejich rozkladnou činnost, která se však na první pohled jeví jako filantropická – lidumilná.

Pohodlně se usaďte, dobrodružný příběh právě začíná. Teď Lucinka ještě neví, co jí vše čeká a se zatajeným strachem a odhodláním se noří na své první cestě po dlouhé odmlce do Stínadel za Varhaníkem, svým dědečkem, o jehož dědečkovské identitě ale divák do poslední chvíle nic neví.

A po cestě objeví na jednom z temných stínadelských domů nakreslený zvláštní předmět, je to věhlasný hlavolam – JEŽEK v KLECI – ježatá koule v kovovém pouzdře, která se dá rozšroubovat a nikdo neví, jaké se uvnitř skrývá tajemství.